Skibeck

Účast na první akci letošního roku byla vysoká a snadno jsme zaplnili veškerou dostupnou kapacitu Apartmánů SKiMU v Horní Malé Úpě. Dohromady nás bylo 18 dospělých, jeden šestiletý lyžař, jedno miminko a dva psy. 

Sobotní počasí nám přálo a i když sníh nebyl dokonalý, všechno ostatní mělo k dokonalosti jen kousek. Proto také jsou všechny fotky právě ze soboty. Po vydařeném dni jsme si dopřáli saunu a zašli na společnou večeři do místního pivovaru Trautenberk.

Neděle vypadala úplně jinak – mlha jako u rybníka Brčálníka. Ani U Kostela to nebylo o nic lepší a tak jsme brzy po obědě vyrazili zpět na Pomezky a odtud každý po své trase domů. 

[Show as slideshow]

Po roce přišel zase čas na náš pravidelný podzimní výlet na Sněžku. V pátek třináctého se většina z nás potkala U Lakomé Barky v Horních Albeřicích. Druhý den, po vydatné snídani, jsme se dvěma vozy přesunuli na Pomezní Boudy a dále k chatě Jelence, kde jsme měli domluvené parkování. Odtud je to k vrcholu Sněžky nějakých 3.5 km což s protézou dolní končetiny bohatě stačí. 

Seznam zúčastněných: Petr a Eliška Tučkovi, Roman Stejskal s Eliškou, Martin Valenta, Šimkovi a Bára Becková. Po přijezdu na Jelenku jsme ještě počkali na Václava Sychrovského se Zdenkou, kteří šli celou trasu z „Pomezek“. Čekání jsme si krátili občerstvením v Jelence. V 11:00 jsme všichni vyrazili na výstup.

Počasí bylo krásné, slunné a teplé. Šli jsme stejně jako každý rok traverzem. Martin s Eliškou T. nasadili rychlé tempo takže celý výstup trval asi 1.5 hodiny. Jelikož nejezdila lanovka z důvodu opravy, bylo na vrcholu trochu méně výletníků než v minulých letech. Po krátkém občerstvení jsme se vydali na zpáteční cestu. Na jelence jsme si odpočinuli a do základního tábora U Lakomé Barky jsme se vrátili kolem 16. hodiny. 

Zbytek dne jsme strávili štípáním dřeva, pečením kuřat k večeři a volnou zábavou.

[Show as slideshow]

Druhý letošní cyklovíkend máme úspěšně za sebou! Do poslední chvíle to vypadalo na déšť a zimu, ale nakonec se déšť nekonal a příjemných 15°C bylo na ježdění ideální,

Tentokrát jsme zavítali do Dvora Králové, kde jsme se ubytovali v krásném penzionu Za vodou, odkud jsme podnikali výlety do okolí. V sobotu jsme začali v kostele sv. Jana Křtitele, kde byl nalezen Rukopis Královedvorský a kde je z věže krásný výhled na okolí. Poté jsme navštívili výstavu kol v areálu Domova sv. Josefa u příležitosti 200. výročí bicyklu a pokračovali kolem Branova Betléma. Výlet jsme zakončili prohlídkou okolí Hospitalu Kuks.

[Show as slideshow]

Sešli jsme se v počtu 14 osob: Beckovi, Vláďa Nevrkla s Máťou, Petr Tuček s Eliškou, Petr Janiska s kamarádem Fandou, Martin a Míša Valentovi s malým Martínkem, Roman s Eliškou a Jana Horálkova s dcerou a vnoučkem. Bydleli jsme klasicky U Lakomé Barky.

Ze sobotního celodenního výletu byl nejkrásnější začátek – jeli jsme 7 km z kopce do Horního Maršova. Tam jsme zabočili doprava a pomalu stoupali směr Pece pod Sněžkou. Projeli jsme Temným Dolem, slunce nám začalo svítit do zad a vál poměrně silný protivítr. V Peci jsme se zastavili v Hotelu Máj na chmelový džus a naučili obsluhu zacházet s EET. Byli nám velmi vděční. Poté jsme zamířili k lanovce na Hnědý Vrch a nechali se vyvézt i s koly.

Nahoře jsme pokračovali kolem Lesní Boudy směrem na Kolínskou Boudu. Pokochali jsme se nádhernými výhledy na Sněžku, Studniční horu a přilehlá udolí. Vidět krkonošské jarní louky v plném květu stojí za tu námahu. Je to pastva nejen pro zrak, ale i pro čich.

Po menším obědě na boudě Krakonoš přišel čas na návrat do údolí. Sjeli jsme po sjezdovce Zahrádky, za restaurací Corzo zahnuli vlevo a začali stoupat na Portášky. Minuli jsme boudu Jana a sjeli krásným sjezdem do Spáleného Mlýna. Odtud jsme vystoupali po žluté do Malé Úpy, kde jsme se rozdělili. Tři z nás se rozhodli tlačit kolo zkratkou, což byla velmi „výživná“ pasáž. Zbytek se vydal běžnou trasou po silnici. Všichni jsme se sešli na rozcestí Cestník. Odtud už jsme byli zpátky u Lakomé Barky cobydup.

V nohách 42.5 km.

[Show as slideshow]

Text

[Show as slideshow]

1 2 ►

Text

[Show as slideshow]

Již po čtvrté a tedy již tradičně jsme zdolali nejvyšší horu ČR, Sněžku! Bylo krásné počasí i když nahoře dost foukalo jako vždy. Zvolili jsme cestu traversem, která je méně frekventovaná a je myslím i pohodlnější. Nahoře Péťa J. vyléval protézu, jak je na fotkách vidět a pak jsme po vyfocení sestoupili na Jelenku, kde jsme se naobědvali. Sněžku  zdolali Vláďa N. ,Martin V., Petr J., Iveta Š., Ája Š., Petr Tuček,Fanda, Luděk, Jana Š., Vašek Sychrovský, Ivo a Barbora Beckovi.

[Show as slideshow]

text

[Show as slideshow]

Tak jsme opět zvítězili,

sněhové podmínky byly na průběh letošní zimy velmi dobré. Pista ve SKIMU jako vždy skvěle upravená a vlekaři příjemní. V sobotu proběhlo první seznámení se sněhem a bylo korunováno impozantním pohledem na Sněžku. Večer jsme jako vždy neopomněli promítnout instruktážní film ,,Nic není nemožné,,o německých amputovaných lyžařích. Později jsme vyzkoušeli Čamburínu, kterou bývala vybavena nejedna Krkonošská bouda. Tato historická stolní hra vznikla v 16-tém století, a do Čech byla dovezena začátkem 20-tého století z Itálie.

V neděli jsme s Martinem V. vyzkoušeli telemark a překvapivě mu to šlo s protézou moc pěkně.

Účastníci akce: Fanánek, Máťa, MUDr. Martin CH. s Irenkou, Martin V. s Míšou, Petra Ž., Milan,Jana H., Míra B. s Gábinou, Petr T. s Eliškou,Vláďa N., Iveta Š, Ája Š.,Tonda H., Kája, Olinka a Vojta F., Ivo a Barbora Beckovi.

[Show as slideshow]

1 2 ►